Žíly jsou zataveny/vyřazeny zahříváním

Radiofrekvenční žilní ablace je další metodou léčby křečových žil šetrnou vůči tkáni. Radiofrekvenční ablace křečových žil spočívá v zahřívání stěny žíly pomocí bipolárního generátoru a katetrů s elektrodami. Do kmenové žíly se nad nebo pod kolenem pomocí nitrožilní kanyly nebo malého řezu zavede radiofrekvenční katetr. Žíla se působením tepla 120 stupňů zahřaje, katetr vytáhne a žíla poté odumře a následně je odbourána organismem.

Pro koho je radiofrekvenční ablace žil vhodná?

Ve většině případů lze radiofrekvenční ablací nahradit klasický stripping. Na rozdíl od strippingu žil nezanechává radiofrekvenční ablace žádné trvalé jizvy, takže je tento zákrok nejvhodnější pro pacienty, kteří kladou velký důraz na kosmetický výsledek. Na rozdíl od klasické operace ji lze provést v lokální anestezii ambulantně, což je bezpečnější pro pacienta. Je to moderní miniinvazivní operační metoda podobná laserové ablaci. V případě laserové operace se zavádí optické vlákno do kmenové žíly, která je zatavena rovněž působením tepla.

Jak se léčí křečové žíly pomocí radiofrekvenční žilní ablace

Metoda léčby pomocí rádiových vln je stejná jako u laserové terapie. Při terapii rádiovými vlnami je kmenová žíla zahřívána bipolární radiofrekvenční elektrodou. Průběh léčby opět v klíčových slovech:

Po radiofrekvenční ablaci žil

Radiofrekvenční ablace žil se obvykle provádí ambulantně. Pooperační krvácení je vzácné. Druhý den po zákroku lékař pacienta prohlédne, aby zkontroloval výsledek zákroku, po kterém mohou následovat další kontrolní návštěvy, pokud je to nutné. Po zákroku je vhodné mírné cvičení. Pacient by se však měl vyhnout namáhavému fyzickému cvičení a neměl by zvedat žádná těžká závaží ani dlouho stát. Zotavení je však mnohem rychlejší po radiofrekvenční operaci v porovnaní klasickým strippingem. Kompresní punčochu je obvykle nutné nosit pouze po dobu jednoho týdne. To pomáhá předcházet případným vedlejším účinkům zákroku. Komplikace jsou vzácné a mohou zahrnovat:

  • slabou bolest (pouze jako „svalovice“)
  • poruchy hojení ran nejsou, protože jsou jen vpichy
  • alergickou reakci v případě přecitlivělosti na anestetika
  • infekci (méně než po klasické operaci)
  • trombózu (velmi vzácně, protože pacient je těsně po zákroku mobilizován)

Samotnou žilní nedostatečnost nelze vyléčit operací křečových žil. Proto by pacienti po úspěšné operaci žil měli i nadále nosit každý den kompresní oděv, aby zabránili vzniku nových křečových žil a mohli se těšit z výsledku operace po mnoho dalších let.

Byly pro Vás tyto informace užitečné?