Žilní nedostatečnost

Žilní nedostatečnost

Žíly jsou cévy v našem oběhovém systému, které odvádějí odkysličenou krev z tělesných tkání zpět k srdci. Žíly v našich nohách mají nesmírně těžkou práci, protože přesouvají krev z nejvzdálenějších míst na samém spodku našich nohou, nahoru proti gravitaci. Protože pracují tak tvrdě, někdy ochabují. Když jsou žíly slabší, nefungují tak dobře jako kdysi, což se označuje jako žilní nedostatečnost. Neléčená slabost žil může způsobit další problémy našich dolních končetin, jako jsou křečové žíly (varixy), otoky nohou a kotníků (žilní edém) a změny stavu kůže, například skvrny (hemosiderin). Pokud slabé žíly způsobují tyto příznaky, označujeme to jako chronická žilní nedostatečnost (CVI).

Příčiny CVI – jak vzniká chronická žilní nedostatečnost

Žíly obvykle pracují pod vysokým tlakem. Když trávíme příliš mnoho času vestoje nebo vsedě, může tlak v žilách nohou narůstat. K tomu dochází také v případě, že se dlouho nehýbeme, protože svalové pumpy v nohách nejsou schopny udržovat krevní oběh v pohybu tak, jak by měly, když se méně pohybujeme. Když nejsou svalové pumpy schopny adekvátně pracovat, žíly se rozšiřují, aby se přizpůsobily rostoucím tlakům. Průměr cév se zvětšuje, jak se žíly stále více rozšiřují, a žilní chlopně zodpovědné za zastavení zpětného toku krve se již účinně neuzavírají. Důsledkem tohoto zvýšení tlaku u CVI je často rozšíření povrchových žil pod kůží následkem nahromadění krve, která se nepohybuje účinně v žilním oběhu.

Tyto rozšířené cévy na povrchu jsou nejlépe známé jako pavoučí žíly a rozšíření a zkroucení větších cév způsobené těmito zvýšenými tlaky se nazývá křečové žíly. Pokud se tyto stavy neléčí, může dojít k úniku tekutin určených k cirkulaci v žilách do okolních tkání nohou, což způsobuje otoky nohou a kotníků (žilní edém).

Příznaky a projevy chronické žilní nedostatečnosti (CVI)

Příznaky chronické žilní nedostatečnosti mohou být některé z následujících příznaků:

Žíly rozšířené v důsledku CVI o průměru větším než tři milimetry.

Otok kotníků a nohou, který se může objevovat postupně během dne a přes noc se po odpočinku zlepší.

Hnědé nebo červené zabarvení kůže (pigmentace), změny stavu kůže jako je suchost, svědění nebo zánět (varixový ekzém), bílé atrofické jizvy (Atrophie blanche), změna pocitu podkoží, které se stává tvrdým (lipodermatoskleróza). *

Rizikové faktory pro vznik CVI

Mnoho lidí je ohroženo vznikem CVI, přičemž některá rizika lze zvládnout a snížit, zatímco jiná nikoliv. Proto je informovanost o tomto onemocnění klíčová pro zavedení preventivních strategií. S přibývajícím věkem se riziko zvyšuje v důsledku úbytku žilní funkce souvisejícího s věkem, zaznamenána je také dědičná predispozice, proto pokud se u členů vaší rodiny CVI vyskytla, můžete být ohroženi i vy. Vliv hormonů na organismus může také vést k oslabení žilní stěny, například během těhotenství. Rizikové faktory pro CVI jsou podobné těm, které byly popsány v souvislosti s křečovými žilami.

Nejlepším způsobem, jak si udržet zdravé žíly, je žít vyváženým a zdravým životním stylem. Buďte aktivní, co nejvíce se hýbejte a dodržujte zdravou stravu.

Prevence slabosti žil – tipy pro každodenní život

Předejít žilní nedostatečnosti lze jednoduchými, ale účinnými změnami životního stylu. Pozitivní změnou výše popsaných ovlivnitelných rizikových faktorů můžete snížit riziko vzniku špatného stavu žil. Zde je několik tipů na každý den, které vám pomohou:

  • Pohyb: Pohybujte se co nejčastěji. To neznamená, že musíte nachodit kilometry, pomoci vám může jednoduchá změna polohy nebo časté zvedání nohou vsedě: Je lepší chodit a ležet než stát a sedět.
  • Sport a cvičení: Aktivitou minimalizujete riziko vzniku vysokého tlaku v nohou. Zkuste do své každodenní rutiny zařadit deset minut žilního cvičení.
  • Zdravá strava: Snažte se jíst vyváženou a pestrou stravu.
  • Optimalizujte svou hmotnost: Snažte se udržovat svou hmotnost v rozmezí doporučení a pokud možno snižte nadváhu.
  • Oblečení: Snažte se vyhnout přiléhavému oblečení a volte pokud možno pohodlné, volné oblečení.
  • Obuv: Vyhněte se dlouhému nošení vysokých podpatků a pokud možno zvolte pohodlné, dobře padnoucí ploché boty.

Diagnostika a léčba chronické žilní nedostatečnosti (CVI)

Pokud zaznamenáte příznaky chronické žilní nedostatečnosti, měli byste se o tom poradit se svým praktickým lékařem. Ten se pak může rozhodnout, že vás pošle k odbornému lékaři, který provede hloubkové vyšetření nohou, před nímž se obvykle zeptá na vaši anamnézu včetně aktuálních příznaků a případných rizikových faktorů. Poté bude následovat vizuální vyšetření a fyzikální pohmat. V průběhu vyšetření bude věnována pozornost změnám na kůži a tkáni, aby se zjistily případné známky CVI. Spolu s klinickým vyšetřením mohou být často provedeny další testy, které se zaměří na krevní oběh ve vašich dolních končetinách. To bude často zahrnovat zjišťování, zda jsou vaše tepny zdravé (test ABPI), a testy k posouzení úrovně případné žilní nedostatečnosti na základě ultrazvukového obrazu, jako je ultrazvukové vyšetření (duplexní sonografie, dopplerovská sonografie).
Jedná se o neinvazivní vyšetření, které by mělo být rychlé, bezbolestné a není spojeno s žádnými riziky!

Léčba CVI pomocí zdravotních kompresivních punčoch

Jakmile jsou žíly oslabené a poškozené, není možné je opravit. Existují však způsoby, které pomáhají kontrolovat další vývoj onemocnění a výrazně zmírnit příznaky, a tím zlepšit kvalitu života. První linií léčby pro dlouhodobou terapii CVI je používání zdravotních kompresivních punčoch spolu s plány na snížení rizikových faktorů, jako je regulace hmotnosti nebo pohybové aktivity. Zdravotní kompresivní punčochy vyvíjejí vnější tlak na tkáň a zlepšují činnost svalových pump nohou. Pokud se nosí při pohybu, svaly se napínají, žíly mezi svaly se stlačují a komprese pomáhá žilním chlopním lépe se uzavírat. V důsledku toho dochází ke zlepšení cirkulace v žilním systému z nohou zpět k srdci. Toto zlepšení pomáhá zmírnit příznaky, jako je bolest, otoky a případné napětí.
Nejpokročilejší a nejzávažnější formou CVI je bércový vřed (žilní ulcerace). Při léčbě venózních bércových vředů hraje kompresivní terapie zásadní roli při hojení ran. I po zhojení bércového vředu se doporučuje průběžné používání zdravotnických kompresivních punčoch, aby se zabránilo vzniku dalších bércových vředů*. Jedná se o tzv. prevenci recidivy.
Kromě kompresivní terapie došlo v poslední době k pokroku v chirurgických zákrocích při léčbě žilní nedostatečnosti. Chirurgické zákroky jsou často minimálně invazivní – viz postupy používané k odstranění nebo odstranění poškozených/oslabených žil. Mezi nejznámější patří stripping žil, skleroterapie a laserová léčba. Obecné pravidlo: Lékař rozhodne, jaká opatření jsou nezbytná a vhodná. Další léčebná opatření naleznete zde.

Co se stane, když se žilní nedostatečnost neléčí?

* Rabe E et al. Indications for medical compression stockings in venous and lymphatic disorders: An evidence-based consensus statement. Phlebology 2018;33(3):163-184.